PAROEDURA PICTUS

 

Třída - Plazi (Reptilia) Řád - Šupinatí (Squamata) › 

Podřád - Ještěři (Sauria) › Čeleď – Gekonovití (Gekkonidae)

 › Podčeleď – Gekoni (Gekkoninae)

 

Rod:                   Paroedura

Druh:                  Pictus

Výskyt:               Ostrov Madagaskar

                (jihozápadní část, trnité suché/polosuché buše)

Velikost:             14 – 18 cm (23-30 g)

Rozmnožování:      1-2 vejce/2 týdny

           březost 2-3 týdny

           inkubace: 60-70 dní (27 °C)

Potrava:             hmyz (cvrčci, šváby, červy)

 

 

Úvod - výskyt:

    Paroedura pictus je krásný, malý a snadno chovatelný gekon. Vyskytuje se na jižní části afrického ostrova Madagaskar, převážně v suchých až polosuchých buších. Nejvíce srážek zde spadne v období od prosince do března a to 500–1 000 mm. Průměrné teploty jsou zde 27°C (maxima 40°C den/ 25°C noc). Z rostlin zde najdeme pomálu travin, dominují zde především trnité a tlustolisté sukulenty, keře a osamocené stromy do 8 metrů. Dospělé paroedury žijí v  těchto podmínkách převážně teraristickým způsobem života pod spadanými listy, větvemi, kouskami kůry a kameny, naopak mláďata ráda vylézají na listy keřů, kde se díky svým příchytným lamelám snadno udrží. Dospělce už lamely na hladkém povrchu neudrží.

 

 

Popis:

    Jde o středně-menšího gekona, samci dorůstají 18 cm a váží kolem 30g. Samice jsou poněkud menší, dorůstají asi 14 cm a váží 25g. Ocas tvoří 1/3 délky těla a je výrazně rozšířený. Mimo to, že slouží jako zásoba tuku (lze z jeho šířky poznat, zda gekon strádá, či nikoliv) nastavují jej predátorovi místo své hlavy a v krizové situaci jsou gekoni schopni jej dokonce odhodit (autonomie), přičemž jim pak znovu doroste, nikoliv však plnohodnotný. Hlava bývá velká, trojúhelníková zřetelně oddělená od těla. Má oči se štěrbinovitou zřítelnicí, což napovídá, že jde o noční druh. Oči jsou veliké, bez pohyblivých očních víček a vypadají "vykuleně". Prsty mají příchytné, slabě vyvinuté, lamely. Paroedura pictus je dokáže využít jen v mládí, poté je již na hladkých površích neunesou. Ani mláďata s nimi nešplhají po hladkých stěnách tak obratně jako například Gecco gecko. Zbarvení je převážně v odstínech hnědé, podkladová barva je tmavá a jedinečná kresba je o něco světlejší. Většinou mají světle hnědé nepravidelné skvrny, někteří jedinci však mohou mít i světlý pruh táhnoucí se podél páteře po celé délce těla. Břišní strana bývá šedá až písková. Povrch těla je krytý drobnými šupinkami, na ocase mohou být i drobné výběžky.

 

samice

Samice

samec

samec

 

Chov:

    Jde o poměrně snadno chovatelného gekona. K chovu skupiny 1,3 stačí terárium 50 x 40 x 30 zařízené pískem, rašelinou, suchými listy a lignocelem či jejich směsí (my jsme použili speciální vápenný písek určený pro teraristiku, který můžou chovanci požírat, aniž by jim hrozilo nějaké nebezpečí - ucpání střev…aj., jelikož je stravitelný a navíc je zdrojem vápníku). Terárko je dále nutné vybavit dostatkem úkrytů (postačí kořen, kokosová skořápka, kameny. V nouzi rulička od toaletního papíru, kelímek od jogurtu… aj.). Při sběru v přírodě však nepodceňujte řádnou desinfekci předmětu. Terárium můžete vybavit i plastickým pozadím, ale hlavně nezapomeňte na mělkou (aby se v ní gekon neutopil) misku s denně čerstvou vodou. Terárko vytápíme žárovkou 10-12 hodin denně, případně dovytápíme topnou folií, kabelem, na 28 - 30°C přes den, v noci nutný pokles na cca 22°C. My máme jako hlavní topný zdroj halogenovou žárovku 25W v obráceném květináči tak aby se gekon nepopálil a zespodu terárka topnou 15W folii, která slouží hlavně k udržení požadované teploty v noci. (V případě použití topné folie, nedávejte ji přes celé dno terárka, aby měl gekon možnost se někde zchladit). O regulaci teploty podložky se stará digitální termostat s režimem den/noc. Speciální zdroj UVB-záření není potřeba, v případě dostatečného přísunu vápníku, jelikož jsou to přirozeně živočichové s noční aktivitou. Můžeme dovnitř také umístit větev, kořen či kameny po kterých gekonci rádi lezou a šplhají. Je možné terárko zútulnit i nějakými sukulenty (trny by vadit neměly). V případě živých rostlin je potřeba počítat s jejich častým úhynem, ať již kvůli okusu a „ohrabu“ krmným hmyzem, nebo nepříznivým (stinným podmínkám). Neposledním důležitým vybavením terárka je nějaký koutek, kde je vlčený lignocel. Gekoni zde snáze vykonávají potřebu a zároveň jim trochu zvýšená vlhkost pomáhá při svleku. Pozor však na přílišnou vlhkost, která prospívá bakteriím, což vede k častým infekcím a mykózám!!! Není dobré ani podcenit odvětrávání terária, nejlépe celou horní stěnu. Vyvarujte se však průvanu.

 

I přesto, že je chov snadný, vyskytují se některé problémy:

        Prvním je častá rachitida, kterou není dobré podceňovat a to zejména u samic (potřebují vápník i na tvorbu kvalitních vajíček). Řešením bývá obalování krmného hmyzu ve vitamíno-minerálních směsích a preventivní umístění mističky s rozemletými vaječnými skořápkami, sépiovou kostí nebo vitamínovou směsí Plastinu a Roboranu H. Gekoni si potřebné minerály v případě nedostatku vyzobou. J

         Dalším problémem je brzké připouštění samic. Dobře živené samice jsou schopné množení již kolem 6. měsíce života, ale brzy se vyčerpají. Proto je lépe je připouštět k samci až v jednom roce a v období listopad-únor nejlépe samce separovat od zbytku skupiny. Také s tím souvisí velikost skupiny, nikdy nechovejte jediný pár vždy skupinu alespoň 1,2. Samci jsou většinou vůči sobě agresivní, společně se dají chovat jen do doby, než dospějí.

 

Krmení:

    Jak již bylo zmíněno, musíme dbát na dostatek vitamínů a minerálních látek. My používáme k obalování cvrčků různé směsi Roboran H + Plastin (2:1), Mletý vápenec + sépiová kost (1:1), někdy do směsi přidáme i velmi najemno nadrcené skořápky. Všechny krmné dávky v těchto směsích obalujeme. Pernamentně však v terárku máme víčko se směsí vápenec+sépiová kost.  Ke krmení Paroedura pictus se hodí veškerý živý nebodavý hmyz !! přiměřené !! velikosti, tzn. max. velikost hlavy gekona (nedoporučují se mouční červy ani silně chitinizovaní brouci aj.). Nejvhodnější však stále zůstávají cvrčci a šváby. Dospělec je ovšem schopný pozřít i denní myší holátko, nymfy švábů a sarančat a různé druhy červů. Snadno se naučí přijímat potravu z pinzety. Krmíme nejčastěji s jednodenním půstem (například cyklus 3 dny potrava – 1 den pauza), aby měl gekon čas k vyčištění střev. V přírodě taky nemá každý den hmyzové rauty J. Důležité je v terárku dostatečně často měnit pitnou vodu.

 

Odchov:

    Páření je možné po celý rok. Je však vhodné přes zimní měsíce (listopad-únor) chovance oddělit (nejvhodnější je oddělit samce od zbytku skupiny) pro odpočinutí a snížit teploty. Po páření následuje asi 2-3 týdenní březost. Poté samice zahrabávají do mírně vlhkého substrátu 1-2 vejce s vápenitou křehkou skořápkou. Vejce přendáme do mírně vlhkého vermikulitu, tak aby byly 2/3 vajíčka zahrabána a vložíme do inkubátoru. Někdy k vytvoření dostatečné vlhkosti stačí umístit misku s vodou přímo do inkubátoru. Při vlčení vermikulitu však dáváme pozor, aby na vajíčkách nebyly kapky vody. Mláďata se líhnout při teplotě 26-28°C průměrně po 60-68 dnech. Při vyšších teplotách (většinou nad 28°C) se však líhnou z 98% převážně samci. Vajíčka není nutné inkubovat při stálé teplotě v inkubátoru, dobře poslouží i umístěni na teráriu, kde jsou kolísavé teploty a noční pokles. Inkubátor tedy není nutností. Některá vajíčka jsme inkubovali i přímo ponechaná v teráriu. V tomto případě je však nutné včas vylíhlá mláďata vyndat a krmit vhodnou velikostí cvrčků, nejlépe v plastovém boxu s minimálním množstvím úkrytů pro cvrčky.

 

    Mláďata gekona Paroedura pictus jsou veliká asi 2 cm, několik minut po vylíhnutí se svlékají a druhý den přijímají potravu a tekutiny. Důležité je dbát na přiměřenou teplotu a vlhkost. Příliš nízká vlhkost mláďatům znesnadňuje svlek a ty poté často hynou nebo přežívají s deformovanými končetinami. Stejně jako vysoké teploty (nad 30°C) bez možnosti ochlazení vedou k úhynu jedinců. Nově narozený gekon příjmá zhruba 10-14ti denní cvrčky domácí. Dávejte však přiměřené dávky, přebyteční cvrčci jsou schopní malým gekonkům okousat prsty a měkké části těla. Mláďata podobné velikosti můžeme po čas dospívání chovat dohromady, pokud jim zajistíme dostatek potravy a úkrytů. Nezapomínáme zejména na zvýšený příjem vápníku. Dospělí samci jsou zhruba od 3. měsíce dobře rozpoznatelní od samic. Mají širší hlavu a výrazná pouzdra hemipenisů.

 

Jak u paroedura pictus rozeznat samce od samice???

samec - stáří 1,5 roku

samice - stáří 2 roky

samice - stáří 3 měsíce

samec - stáří 3 měsíce

 

 Toť vše k chovu tohoto krásného a vděčného gekona. Případné dotazy se pokusíme zodpovědět.

Více obrázků gekona, terárka a odchovů v sekci "fotogalerie".

Sledujte naše odchovy a v případě zájmu nás neváhejte kontaktovat.